It’s our paradise, it’s our warzone

Když jsme v létě letěli do Afriky, měla jsem hrůzu z letu; s mými hypersenzitivními smysly nejen vnímám jakoukoliv mírnou změnu tlaku na zemi, ale i ve vzduchu. Tehdy jsem k tomu ještě měla problémy s dutinami, tak jsem při vzletu měla pocit, že se mi rozletí hlava. Teď v letadle trávím relativně dost času a to zcela dobrovolně. I přesto, že to někdy znamená vstávat v půl páté ráno.

Pokračování textu It’s our paradise, it’s our warzone
Reklamy

Koncept lásky

V poslední době, vcelku pochopitelně, přemýšlím o konceptu lásky. Věřím, že to není jen o koktejlu Serotoninu, Dopaminu, Oxytocinu, Fenylethylaminu a Endorfinu. Nebo vlastně je, ze začátku. Ale je důležité jakým způsobem spolu hormony interagují, a kdo ten koktejl namíchá, protože jednoho dne se dostanou do útlumu, a pak zůstane to nejdůležitější – důvěra.

Pokračování textu Koncept lásky

Večírek a nadcházející Vánoce #podivínvanglii

V pátek jsem byla pozvaná ke spolužačce a jejímu přítelovi – oba jsou ze Singapuru – do bytu na takový „vánoční večírek“. Uvozovky proto, že to vysloveně stylizované do vánoční atmosféry nebylo přesto, že jsme si dávali dárky. (Já si vylosovala hrníček s fakáčem.)

Pokračování textu Večírek a nadcházející Vánoce #podivínvanglii

První měsíc #podivínvanglii

Mám za sebou už víc jak měsíc v Anglii a myslím si, že se mi povedlo se adaptovat. Momentálně jsem ve stádiu, kdy nemám pocit, že by mi cokoliv chybělo, případně, že by angličtina byla problém. Samozřejmě, je to cizí jazyk a je pro mě náročnější v něm mluvit, ale rozumím bez problému a to je, podle mě, ta nejdůležitější věc v cizí zemi.

Pokračování textu První měsíc #podivínvanglii

Rozlušti mě

Co je na mě tak jiného od pohledu? Říkám, že mít autismus je jako být upside down, inside out (vzhůru nohama a naruby). Není to jen o tom, že – podle diagnostických kritérií – nerozumíte světu, ale ani svět nerozumí vám. Kolikrát vídávám zmatené rodiče autistů, kteří si nedokážou vysvětlit chování svého dítěte, které je pro mě naprosto jasné a zřetelné.

Pokračování textu Rozlušti mě

„Coming out“ není vždy k dobru věci

V rámci sebevzdělávání o PAS se ke mně konečně dostala knížky o autismu od KT (která je jin. Nemám ji přečtenou celou a i kdyby, určitě bych si netroufla dělat nějaké recenze. Přesto se tam objevily některé části, které mě šokovaly. Především pak seznam (od Meyera, rok vydání 1997, takže velmi zastaralé) – cituji – ‚typických znaků dospělých s Aspergerovým syndromem‘. Vybrala jsem ty nejpofidernější.

Pokračování textu „Coming out“ není vždy k dobru věci