Překlad: Nemělo by být nutné pro autisty přiznávat, že jsou autisté

Hej, nemělo by být nutné pro autisty přiznávat, že jsou autisté, aby se jim ostatní nevysmívali za jejich chování.

Myslím tím fakt, že jsem už viděl příliš mnoho situací, kdy autista dělal něco naprosto neškodného a když lidé, kteří se mu za to posmívali, zjistili, že je autista, tak hodili zpátečku „ooooh…. no, to jsme nevěděli“ a omluvili se. Jakože? Ani nezáleží na tom, jestli je ten člověk autista, nebo ne, pokud si děláte legraci z autistického chování, děláte si legraci z autistů. Buď jste kreténi, nebo ne a autisté by neměli informovat každého o tom, že jsou autisté, aby získali pochopení a mohli být sami sebou bez toho, aniž by si z nich ostatní dělali legraci.

Continue reading „Překlad: Nemělo by být nutné pro autisty přiznávat, že jsou autisté“

Reklamy

Překlad: Věci, které vám znevýhodnění lidé nedluží

Věci, které vám znevýhodnění lidé nedluží:

  • medicínské informace
  • pozitivní přístup
  • jejich příběh
  • poslední zbytky svojí energie, aby vás viděli
  • svou energii obecně
  • nebo čas
  • nebo vlastně vůbec nic??
  • znevýhodnění lidé vám nedluží vůbec nic
  • pocit viny za to, že pobírají příspěvky (dávky, důchod atd.), které jdou z vašich daní

Continue reading „Překlad: Věci, které vám znevýhodnění lidé nedluží“

Překlad: O empatii

Co znamená nemít žádnou empatii/mít omezenou empatii: Nebýt schopný se vcítit do druhých lidí/představit si sebe v jejich situaci.

Co NEznamená nemít žádnou empatii/mít omezenou empatii: Lhát lidem, protože vás nezajímají jejich problémy. Nebýt schopen se o jejich problémy zajímat. Nebýt schopen vybudovat mezilidské vztahy. Chovat se neomaleně, protože vás lidé nezajímají. Chtít být středem pozornosti.

Continue reading „Překlad: O empatii“

No 4

Obědváme v kuchyni. Guláš s těstovinami.
„Chceš tam sladkokyselou omáčku?“ ptá se mě otec.
„Ne,“ říkám s plnou pusou těstovin.
„Jak ne? Říká se ‚ne, děkuji‘.“
Matka do toho raději zasáhne. „Udělala jsem ti devět bezlepkových muffinů, můžu si jeden vzít?“
„Ano,“ řeknu spontánně. „Tedy,“ opravím se. „Ano, samozřejmě, že můžeš.“
„To jsou ty sociální schopnosti,“ snaží se odlehčit situaci matka. „Musíš se je naučit.“
„No to je moc hezký, já je ale umím používat. Jen by mě nenapadlo, že nemůžu odpovídat krátce a efektivně dokonce ani když jím. Pořád si na něco hrát, ach můj bože.“ Dejte mi pokoj aspoň doma… i když já žádné doma vlastně nemám.

Nakonec mi bylo otcem ironicky vyčteno, že ho fakt zbožňuju. To už jsem trochu nedala a poznamenala, že nechápu, proč si všechno berou tak osobně. Hlavně, že ze mně můžou dělat bezcitnou mrchu jen kvůli tomu, že se vyjadřuju krátce a přesně. Říkat mi takové věci je v pořádku, když přece nemám pocity, že?

Ale vážně. Co vás – neuatisty – tak strašně žere na tónu hlasu, na špatném výraze v obličeji a podobných přežitých nesmyslů? Jako připadává vám v pořádku se takhle na někoho utrhovat jen proto, že neodpovídá vaší definici ‚hodného člověka‘, ačkoliv se věnuje dobrovolnictví a podobně (což samozřejmě při své krátkozrakosti nemůžete vědět)? Jsem tak naštvaná!

Přála bych si, abychom všichni byli Aspergeři… svět by byl o tolik jiný.

 

Autism speaks nemluví za mě

Neměla jsem v plánu tento článek vůbec psát, protože Autism speaks je americká organizace, tudíž se nás její existence tak moc nedotýká. Bohužel ale v poslední době o ní slýchávám až moc a to ve spojitosti s novým krémem, který propaguje Matthew McConaughey na podporu Autism speaks. Ačkoliv jakýkoliv pokus o filantropii hodnotím kladně, nejsem zrovna nadšená z toho, když ani hollywoodská celebrita si nezvládne udělat osobní průzkum, aby se přesvědčila, jestli ono pomáhání není spíš škodění.

d6a2228789378dcd5bde8494f2b8a943e61ada3bde8f38f5d2526202d81f1b2a

Proč NE Autism speaks?

Continue reading „Autism speaks nemluví za mě“

Překlad: Věci o autismu, které bych si přál/a, aby vědci zjistili

  • Proč kofein funguje jen na některé z nás a jak to, že i tak záleží na způsobu jakým ho přijímáme a na dávkování?
  • Jak je možné, že všichni máme gastrointestinální problémy?
  • Dodatek k bodu nahoře: Jaké jsou přesně naše gastrointestinální problémy? Máme genetické predispozice, které souvisí s autismem, abychom byli intolerantní vůči lepku/laktóze, měli IBS/kolitidu/nebo něco dalšího? Nebo jsou ty problémy jen psychosomatické? WTF!
  • Jak funguje vyhledávání smyslových vjemů? Co dělá stimming s našimi mozky? Ke kterým neurologickým funkcím si usnadňujeme přístup tím, že třepeme rukama nebo se kýváme dopředu a dozadu anebo tím, že se točíme? Nebylo by skvělé, kdyby vznikla dlouhotrvající studie o tom, co stimming dělá našim mozkům?
  • Je pravděpodobnější mít autismus a být i LGTB?
  • V čem jsme lepší než neurotypici?

…ale neee, všechny studie jsou o tom „jak vycvičit zvířata v něco, co nejsou“ nebo „proč jste vlastně autisté?“ nebo „je správný čas najít lék na autismus!“

Continue reading „Překlad: Věci o autismu, které bych si přál/a, aby vědci zjistili“

Sabine Waldmann (Léto u Mazurských jezer) + rozhovor

Sice tato rubrika primárně vznikla kvůli tomu, abych psala články o postavách, o kterých si myslím, že by mohli mít PAS a ne o těch, které už jsou diagnostikované, ale vzhledem k tomu, že se u těch oficiálně diagnostikovaných dokola objevuje ten stejný stereotyp, který tak trochu podkopává nohy existenci spektra, tak jsem se rozhodla, že se zaměřím i na postavy vytvořené záměrně jako autistické.

6074706_481ab9f5ba413865f1fd490174175ad8_1280re0

Léto u Mazurských jezer je romantický film na způsob Rosamunde Pilcher a jí autorek podobných, nicméně tento se vymyká tím, že hlavní postava Sabine má AS. Ten figuruje jako výrazný pilíř pro celou zápletku.

Continue reading „Sabine Waldmann (Léto u Mazurských jezer) + rozhovor“

Pro některé lidi by měly být kurzy soudnosti (a zdarma)

Když jsem před rokem napsala článek Hon na autisty, tak se na mě sesypala vlna kritiky. Jednak, protože se ho nikdo neobtěžoval pochopit – lidi si tam dofabulovali svoje domněnky, které ve výsledku měly stejnou logiku jako by mělo tvrzení „terorismus neexistuje“ (bodejď by dnešní maturanti neměli problémy, schopnost porozumět psanému textu klesá a začíná to od jejich rodičů). To, že to nezažíváte na vlastní kůži ještě neznamená, že se to neděje. Teď jsem nucena říct to svoje obligátní „já to říkala“.

Dostal se ke mně velmi… zvláštní článek, který obsahově byl na úrovni rozrušené extrémně emotivní mysli, která si svou frustraci a hořkost ze života vybíjí tím, že kope do lidí, kteří si svůj osud nevybrali. Nebudu konkrétně jmenovat, ale jedná se o jeden módní časopis a jeho redaktorku s inteligencí nula.

Jestli je něco, co zoufale postrádám u lidí, pak je to schopnost kriticky myslet. Je to věc, kterou by vás škola měla naučit (a mě i naučila, díky bohu za správný výběr školy!), ale nějak se to opomíjí. Zaráží mě ale fakt, že toto byla schopna ze své pusy pustit absolventka vysoké školy. Krásná reflexe dnešního školství.

Continue reading „Pro některé lidi by měly být kurzy soudnosti (a zdarma)“

Skutečný autista (vol I.)

Ačkoliv moje zájmy nejsou až tak speciální (liší se spíš v intenzitě, což u AS holek bývá běžný), nebo to jsem si aspoň myslela, tak se mi už párkrát stalo, že jsem dlouho povídala o ne zrovna konverzačních klišé a až po několika minutovém monologu mi došlo, že jsem asi fakt autista.

(Na tenhle článek mě dneska přivedl jeden údajný AS, když mi napsal: „Když jsem si v půl šestý ráno na v čekárně na nádraží pročítal kvantovou teorii, tak mi došlo, že fakt nejsem normální 😀 „)

Takhle nějak to dopadlo, když za mnou do Prahy přijela kamarádka z maloměsta. Nějak se ve mně smíchala rádoby zodpovědná část ji všechno o Praze ‚naučit‘ a část, která se chtěla předvést jako ‚ta holka z velkoměsta‘. Takže jsem se trochu ‚rozvášnila‘. (Snažila jsem se nějak zaznamenat můj monolog.)

Continue reading „Skutečný autista (vol I.)“

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

Nahoru ↑