Koncept lásky

V poslední době, vcelku pochopitelně, přemýšlím o konceptu lásky. Věřím, že to není jen o koktejlu Serotoninu, Dopaminu, Oxytocinu, Fenylethylaminu a Endorfinu. Nebo vlastně je, ze začátku. Ale je důležité jakým způsobem spolu hormony interagují, a kdo ten koktejl namíchá, protože jednoho dne se dostanou do útlumu, a pak zůstane to nejdůležitější – důvěra.

Continue reading „Koncept lásky“
Reklamy

Večírek a nadcházející Vánoce #podivínvanglii

V pátek jsem byla pozvaná ke spolužačce a jejímu přítelovi – oba jsou ze Singapuru – do bytu na takový „vánoční večírek“. Uvozovky proto, že to vysloveně stylizované do vánoční atmosféry nebylo přesto, že jsme si dávali dárky. (Já si vylosovala hrníček s fakáčem.)

Continue reading „Večírek a nadcházející Vánoce #podivínvanglii“

První měsíc #podivínvanglii

Mám za sebou už víc jak měsíc v Anglii a myslím si, že se mi povedlo se adaptovat. Momentálně jsem ve stádiu, kdy nemám pocit, že by mi cokoliv chybělo, případně, že by angličtina byla problém. Samozřejmě, je to cizí jazyk a je pro mě náročnější v něm mluvit, ale rozumím bez problému a to je, podle mě, ta nejdůležitější věc v cizí zemi.

Continue reading „První měsíc #podivínvanglii“

Rozlušti mě

Co je na mě tak jiného od pohledu? Říkám, že mít autismus je jako být upside down, inside out (vzhůru nohama a naruby). Není to jen o tom, že – podle diagnostických kritérií – nerozumíte světu, ale ani svět nerozumí vám. Kolikrát vídávám zmatené rodiče autistů, kteří si nedokážou vysvětlit chování svého dítěte, které je pro mě naprosto jasné a zřetelné.

Continue reading „Rozlušti mě“

„Coming out“ není vždy k dobru věci

V rámci sebevzdělávání o PAS se ke mně konečně dostala knížky o autismu od KT (která je jin. Nemám ji přečtenou celou a i kdyby, určitě bych si netroufla dělat nějaké recenze. Přesto se tam objevily některé části, které mě šokovaly. Především pak seznam (od Meyera, rok vydání 1997, takže velmi zastaralé) – cituji – ‚typických znaků dospělých s Aspergerovým syndromem‘. Vybrala jsem ty nejpofidernější.

Continue reading „„Coming out“ není vždy k dobru věci“

Autenticky autistické postavy?

Je moderní a pro mnoho producentů i atraktivní vytvářet ‚podivínské‘ postavy, zvlášť když jsou namixované s genialitou. Není to až tak divné; lidí, kteří se něčím odlišují, nebo mají psychické problémy, není až tak málo a autistické rysy jednoduše přitahují. Povětšinou jen na obrazovkách, ve skutečnosti je to samozřejmě naopak. Obzvlášť pokud nejsou určeny k lítosti.

Continue reading „Autenticky autistické postavy?“