It’s our paradise, it’s our warzone

Když jsme v létě letěli do Afriky, měla jsem hrůzu z letu; s mými hypersenzitivními smysly nejen vnímám jakoukoliv mírnou změnu tlaku na zemi, ale i ve vzduchu. Tehdy jsem k tomu ještě měla problémy s dutinami, tak jsem při vzletu měla pocit, že se mi rozletí hlava. Teď v letadle trávím relativně dost času a to zcela dobrovolně. I přesto, že to někdy znamená vstávat v půl páté ráno.

Pokračování textu It’s our paradise, it’s our warzone
Reklamy

Koncept lásky

V poslední době, vcelku pochopitelně, přemýšlím o konceptu lásky. Věřím, že to není jen o koktejlu Serotoninu, Dopaminu, Oxytocinu, Fenylethylaminu a Endorfinu. Nebo vlastně je, ze začátku. Ale je důležité jakým způsobem spolu hormony interagují, a kdo ten koktejl namíchá, protože jednoho dne se dostanou do útlumu, a pak zůstane to nejdůležitější – důvěra.

Pokračování textu Koncept lásky

Večírek a nadcházející Vánoce #podivínvanglii

V pátek jsem byla pozvaná ke spolužačce a jejímu přítelovi – oba jsou ze Singapuru – do bytu na takový „vánoční večírek“. Uvozovky proto, že to vysloveně stylizované do vánoční atmosféry nebylo přesto, že jsme si dávali dárky. (Já si vylosovala hrníček s fakáčem.)

Pokračování textu Večírek a nadcházející Vánoce #podivínvanglii

Rozlušti mě

Co je na mě tak jiného od pohledu? Říkám, že mít autismus je jako být upside down, inside out (vzhůru nohama a naruby). Není to jen o tom, že – podle diagnostických kritérií – nerozumíte světu, ale ani svět nerozumí vám. Kolikrát vídávám zmatené rodiče autistů, kteří si nedokážou vysvětlit chování svého dítěte, které je pro mě naprosto jasné a zřetelné.

Pokračování textu Rozlušti mě

„Coming out“ není vždy k dobru věci

V rámci sebevzdělávání o PAS se ke mně konečně dostala knížky o autismu od KT (která je jin. Nemám ji přečtenou celou a i kdyby, určitě bych si netroufla dělat nějaké recenze. Přesto se tam objevily některé části, které mě šokovaly. Především pak seznam (od Meyera, rok vydání 1997, takže velmi zastaralé) – cituji – ‚typických znaků dospělých s Aspergerovým syndromem‘. Vybrala jsem ty nejpofidernější.

Pokračování textu „Coming out“ není vždy k dobru věci

Autenticky autistické postavy?

Je moderní a pro mnoho producentů i atraktivní vytvářet ‚podivínské‘ postavy, zvlášť když jsou namixované s genialitou. Není to až tak divné; lidí, kteří se něčím odlišují, nebo mají psychické problémy, není až tak málo a autistické rysy jednoduše přitahují. Povětšinou jen na obrazovkách, ve skutečnosti je to samozřejmě naopak. Obzvlášť pokud nejsou určeny k lítosti.

Pokračování textu Autenticky autistické postavy?