Můj profil

Už od mala jsem byla podle hodnocení ostatních vzpurná, nečitelná, upřímná až ostrá (nedávno máma říkala mému manželovi „užij si, já se jí taky kolikrát bojím“, lol, ach jo)… to už je holt ta aspergerovská povaha. Na své učitele i spolužáky jsem vždy působila jako podivín, flákač a provokatér, to jsem jen matně tušila, že za mými problémy stojí nejspíš ADHD (porucha pozornosti a hyperaktivity). Časem mi došlo, že ADHD není spásné vysvětlení na vše a po té, co jsem byla vyhozena od psycholožky s „nálepkou“ vysoké inteligence jako vysvětlení, proč si s lidmi nerozumím a proč nerozumí oni mně, jsem přeci jen „získala“ Aspergerův syndrom, který poměrně často komorbiduje s nadprůměrnou inteligencí a nekonvenčním myšlením. (Podle různých odhadů se Aspergeři objevují převážně v umělecké a vědecké sféře, případně ve státní správě. Ti největší kapacity v psychologii – například Tony Atwood – k Aspergerovu syndromu přímo gratulují!)

Tak jako mnoho Aspergerů mám už od kojence problémy s usínáním / posunutý biorytmus (před půlnocí je pro mě téměř nemožné usnout), alexithymii (problém rozeznat a popsat svoje pocity, psaní článků o sobě velmi dobře pomáhá), synestezii a výhradně obrazové myšlení jako Temple Grandin (které způsobuje onu autistickou doslovnost). Mimo jiné jsem se narodila s vadou srdce a plic, jako dítě jsem prodělala několik život zachraňujících operací a při té poslední jsem málem umřela.

Na střední umělecké škole jsem vystudovala grafický design (a kresbu). Už v prvním ročníku jsem pochopila, i přes pár menších grafických úspěchů, že ač je grafika zábavná a estetické cítění neméně důležitý, jsem spíš vědecky a jazykově založený člověk. Po maturitě jsem se dostala na vysokou školu v Praze, dvojobor angličtina a pedagogika. I přes ADHD se mi podařilo dokončit vysokou s velmi dobrým průměr, který mě (plus motivační dopis a pár referencí) dostal na univerzitu ve Velké Británii: obor psychological sciences, conversion course. (To je typ oboru, který je velmi intenzivní a vyžaduje velké množství samostudia; snaží se nahustit šest semestrů bakalářského studia a tří semestrů magisterského.)

Kromě roku stráveném v Anglii, jsem díky manželovi měla možnost si zkusit žít několik měsíců i na jeho rodném Slovensku, společně jsme byli i čtyři měsíce v Belgii, nejen kvůli koronaviru jsme se museli vrátit. Aktuálně zase přežívám v Praze, doufám, že ne na dlouho, ve svých článcích se netajím svou absencí citů k ČR.

Od mala píšu povídky, posledních několik let překládám, bloguju (překvápko) a vytvářím články pro různé magazíny a jiné blogy. Mimo jiné mě baví kreslení, fotografování lidí, Sims, jazyky (jeden čas jsem se učila i turecky, španělsky a švédsky) a věda; sleduju novinky na poli vědy a tobnejen v oblasti psychologie a neurobiologie. Svým smýšlením jsem v podstatě nihilista a agnostik, INTJ typ a údajně typicky striktní a ambiciózní Zmijozel (2x potvrzený na Pottermore). Toť takové krátké shrnutí o mojí osobě.

Budu ráda, když mi napíšete!