Kousek ze snů

Někdy, když ležím v posteli a usínám, ale tak docela nespím, zároveň ani nejsem bdělá, mám zvláštní výjevy. Některé mě vyděsí, jiné, ač mají ponurou atmosféru, jsou zvláštně barevné. A některé jsou prostě jen divné.

Scifi výjevy nejsou obvyklé, ale občas mě navštíví. Zdálo se mi například, že je Země zničená a přelidněná a to „nás“ (jednalo se o sen z budoucnosti) donutilo žít ve vrstvách, doslova. Ti nejchudší obyvatelé žili přímo na Zemi, která byla zaplavená odpadky a byla celá šedá, chladná a zatuchlá. Ve vyšších vrstvách – v oblacích, které byly barevné, třpytivé a všude bylo mnoho světla – žily ostatní třídy. Nejbohatší měli svoje létající auta, ostatní museli MHD, které propojovalo všechny světy, přesto ti nejchudší zůstávali odříznutí od všeho; od politiky, lékařské péče, jídla a čehokoliv, co pro ostatní bylo běžnou komoditou. Ve vyšších vrstvách byl zase problém s neustálou tmou, která měla na chování lidí a obecně na jejich psychické rozpoložení výrazně negativní vliv – šíleli a stávali se z nich psychopati.

Continue reading „Kousek ze snů“
Reklamy

Rozlušti mě

Co je na mě tak jiného od pohledu? Říkám, že mít autismus je jako být upside down, inside out (vzhůru nohama a naruby). Není to jen o tom, že – podle diagnostických kritérií – nerozumíte světu, ale ani svět nerozumí vám. Kolikrát vídávám zmatené rodiče autistů, kteří si nedokážou vysvětlit chování svého dítěte, které je pro mě naprosto jasné a zřetelné.

NTéčka nás – a záměrně říkám nás, protože se o tom často bavíme v komunitě (k tomuto článku mě inspirovala jiná AS) – musí luštit jako hádanku.

Když mluvím vážně, lidé si myslí, že jsem ironická: jsem údajně rýpavá. Když si dělám legraci, berou mě vážně: údajně nechápu humor. A ať na ironii reaguju jakkoliv – mlčením, úsměvem, vysvětlením svého stanoviska, údajně jsem ji nepoznala. A to ani netuší, že mám nějakou diagnózu, že bych ironii prý neměla poznat. Ale o tom už jsem se párkrát zmínila v předchozích článcích.

Continue reading „Rozlušti mě“

Synestezie 2

Jestli jste četli první část článku, pak víte o čem je řeč. Ale protože se jedná o relativně vzácný stav, tak se o synestezii moc nemluví. Tedy, ono by se i možná mluvilo, ale spousta synestetiků, pokud o svých prožitcích začne mluvit, je ve společnosti za blázny. I já kvůli tomu byla nařčená z požívání drog (synestetické zážitky u lidí bez synestezie spouští LSD).

Co je to synestezie?

Ve zkratce: jeden smyslový vjem podnítí druhý. Pravou (tedy vrozenou) synestezii má přibližně 4% populace (záleží jaký druh synestezie – některý je častější, některý je velmi vzácný). Nejprve se s ní rodíme všichni, ale přibližně kolem čtvrtého měsíce se většině lidem tyto mozkové spoje zase rozpojí. Objevuje se především u schizofreniků a autistů, ale není to žádné pevně dané pravidlo. Povětšinou se to týká spíše žen, ale muži ji mohou mít taky. Údajně je to dědičná záležitost.

Continue reading „Synestezie 2“

Skutečný autista (vol I.)

Ačkoliv moje zájmy nejsou až tak speciální (liší se spíš v intenzitě, což u AS holek bývá běžné), nebo to jsem si aspoň myslela, už se mi párkrát stalo, že jsem dlouho povídala o ne zrovna konverzačních klišé a až po několika minutovém monologu mi došlo, že jsem asi fakt autista.

(Na tenhle článek mě dneska přivedl jeden údajný AS, když mi napsal: „Když jsem si v půl šestý ráno na v čekárně na nádraží pročítal kvantovou teorii, tak mi došlo, že fakt nejsem normální 😀 „)

Continue reading „Skutečný autista (vol I.)“

Těžký úděl alexithymika

Ke dni autismu přidávám takový odlehčený článek (který mám rozepsaný přes půl roku, lol) o takové zvláštní charakteristice, nebo spíše rysu, který se často objevuje společně s autismem – o emoční slepotě. To, co je u většiny lidí snadné, je pro některé lidi složité: rozpoznat a popsat vlastní pocity.

Náš uděl – úděl alexityhmiků – je kvůli tomu těžký.

Za prvé. Lidé nemají tušení, co ten pojem vlastně znamená. Když si chcete zadat do vyhledávače nějaký citát o nedostatku pocitů (který vás možná ani nedojme a jestli jo, tak to stejně ve výsledku ani nepoznáte), tak vám vyjede přesný opak. Milé. Alexi – co?

Continue reading „Těžký úděl alexithymika“

Synestezie

Pro člověka, který ji nemá, je hrozně těžké si něco takového představit. No, můžete zkusit LSD a zažijete to taky (ale nenavádím vás k tomu, jen jsem to četla na wikipedii, ano? 😀 ). Tomu se říká synestezie nepravá a ta trvá jen nějakou dobu po požití drogy.

Co je to synestezie?

Ve zkratce: jeden smyslový vjem podnítí druhý. Pravou (tedy vrozenou) synestezii má přibližně 4% populace (záleží jaký druh synestezie – některý je častější, některý je velmi vzácný). Nejprve se s ní rodíme všichni, ale přibližně kolem čtvrtého měsíce se většině lidem tyto mozkové spoje zase rozpojí. Objevuje se především u schizofreniků a autistů, ale není to žádné pevně dané pravidlo. Povětšinou se to týká spíše žen, ale muži ji mohou mít taky. Údajně je to dědičná záležitost.

Continue reading „Synestezie“