Překlad: Znázornění neurodiverzních lidí, které máme v médiích, je strašné…

Znázornění neurodiverzních lidí, které máme v médiích, je strašné. Proč? No, většinou proto, že jsme buď protivníky, nebo oběťmi. Buď býváme vykresleni jako padouchové, anebo ztrácíme lidskost, abychom se přeměnili v něco, co jen sbírá lítostivé body. Je vzácné vidět ztvárnění, kde se ukazují přesné symptomy a plně rozvinuté postavy a nejen *doplňte si libovolnou neurodiverzitu* jako trofej.

Máme:

  • „Směšné“ dítě s ADHD. Populární, ale věčně zapomínající – hele, motýl
  • Geniálního autistického muže, který ví vše, co jste dělali 2 roky, 7 měsíců a 3 dny zpátky jen podle toho, jakým způsobem mrknete.
  • Anebo, druhá strana mince, „dítě v dospělém těle“, bezmocné, neschopné dělat věci, které ostatní dokážou, prostě tragédie.
  • Schizofrenika, který slyší lidské hlasy říkající, aby zabíjel. Nemá žádné negativní symptomy, bludy se shodují s důvody, proč je násilnický a nikoho ani nenapadne, že má schizofrenii a jak ho léčit.
  • Tyranského člověka s maniodepresivitou, který je vyvrhelem celé rodiny. Je věčně naštvaný, nebo v posteli a jeho děti pláčou před dveřmi jeho ložnice.
  • Postavu s OCD, která si řadí oblečení podle barev. Něco přesuňte ze svého místa a podřízne vás. Nedělejte to. Žádné obsese nejsou zmíněny. Akorát víte, že je super-organizovaná a perfekcionista.
  • Úzkostného ťunťu, který nějakým způsobem vypadá roztomile a nikdy nevykazuje žádný z hnusných symptomů jako je mělký dech, pocení se, panickou ataku, nebo neschopnost vyjít z domu několik dní, protože úzkost je tak silná, že to nejde.
  • Depresivní pubertální holku, která se zázračně uzdraví díky roztomilému klukovi.

Máme neurodiverzní postavy, které jsou zobrazeny výstižně? Ne. Máme stereotypy a chabě napsané postavy, které končí smrtí, anebo v bolestech. To je ten problém – tak docela nevidíme, aby lidé jako jsme my měli šťastný konec, anebo, jak se naučili žít šťastně. Vždycky je to navzdory jejich poruše, nebo přestože mají poruchu. A to není v pořádku. Lidé jako my by měli mít taky šťastné konce. Vyprávějte ty vtipné stránky, ty temné stránky, dobré a zlé časy.

Ale neredukujte nás na karikatury.

Více »

Reklamy

Překlad: Středobod

Jedna z opravdu opravdu frustrujících věcí na tom být autista je, že se cítíte jak se celý svůj život snažíte dosáhnout nějakého středobodu:

  • Jsme kritizováni, že se nezapojujeme dostatečně do konverzací, ale když se zapojíme, tak je nám řečeno, že jsme „příliš intenzivní“.
  • Jsme učeni, abychom navazovali správný oční kontakt při konverzacích, ale ve skutečnosti je příliš dlouhý oční kontakt „zírání“ a lidi jsou z něj nervózní.
  • Jsme povzbuzováni, abychom se více „vyjadřovali“, přesto naše skutečné, pravdivé emoční reakce lidem připadají „nevhodné“ a „zbytečné“.
  • Říkají nám, abychom byli přátelští a věřili si, když se seznamujeme s novými lidmi, ale zároveň jsme varováni, že se snadno „utrhneme ze řetězu“.
  • Říkají nám, abychom se snažili vést zajímavé konverzace, ale zároveň jsme naučeni, že mluvení o našich speciálních zájmech lidi otravuje.
  • Jsme žádáni, abychom vysvětlili naše problémy a úzkosti, ale to vše jen proto, aby nám bylo řečeno, že naše vysvětlení „nedává žádný smysl“ nebo, že naše úzkosti jsou nerealistické a nedostatečně validní.
  • Očekává se, že budeme sami sebe tlačit, do sociálních interakcí, které jsou přehlcující a drásající, ale přesto máme zůstat přátelští, klidní a příjemní.
  • Jsme povzbuzováni, abychom si vypěstovali zdravé sebevědomí, přitom jsme neustále konfrontováni s tím, že všechno na nás je špatně.

Není to tak, že nenávidím svůj autismus – nikdy to tak nebylo. Ale nenávidím život s nikdy nekončícím tlakem, abych dosáhla perfektního, ale mýtického levelu socializace, který v mém případě prostě neexistuje.

Více »

Překlad: Logika ableistů

Ableisté, když jste se diagnostikovali sami: „Nemůžeš se jen tak diagnostikovat. Jenom psychiatr může přesně někoho diagnostikovat! Má to svůj důvod, proč psychiatři musí tak dlouho studovat! Respektuj je a jejich znalosti a vzdělání a nesnaž sám sebe diagnostikovat.“

Ableisté, když jste profesionálně diagnostikovaní: „Několik psychiatrů se možná shodlo, že máš tuhle diagnózu, ale očividně se mýlí, protože nepůsobíš jako lidi z toho novinového článku, který jsem kdysi jednou četl… Nemyslím si, že psychiatři ví, co vlastně dělají, protože na tebe ta diagnóza očividně nesedí.“

Více »

Překlad: Nemělo by být nutné pro autisty přiznávat, že jsou autisté

Hej, nemělo by být nutné pro autisty přiznávat, že jsou autisté, aby se jim ostatní nevysmívali za jejich chování.

Myslím tím fakt, že jsem už viděl příliš mnoho situací, kdy autista dělal něco naprosto neškodného a když lidé, kteří se mu za to posmívali, zjistili, že je autista, tak hodili zpátečku „ooooh…. no, to jsme nevěděli“ a omluvili se. Jakože? Ani nezáleží na tom, jestli je ten člověk autista, nebo ne, pokud si děláte legraci z autistického chování, děláte si legraci z autistů. Buď jste kreténi, nebo ne a autisté by neměli informovat každého o tom, že jsou autisté, aby získali pochopení a mohli být sami sebou bez toho, aniž by si z nich ostatní dělali legraci.

Více »

Překlad: O empatii

Co znamená nemít žádnou empatii/mít omezenou empatii: Nebýt schopný se vcítit do druhých lidí/představit si sebe v jejich situaci.

Co NEznamená nemít žádnou empatii/mít omezenou empatii: Lhát lidem, protože vás nezajímají jejich problémy. Nebýt schopen se o jejich problémy zajímat. Nebýt schopen vybudovat mezilidské vztahy. Chovat se neomaleně, protože vás lidé nezajímají. Chtít být středem pozornosti.

Více »

Překlad: Věci o autismu, které bych si přál/a, aby vědci zjistili

  • Proč kofein funguje jen na některé z nás a jak to, že i tak záleží na způsobu jakým ho přijímáme a na dávkování?
  • Jak je možné, že všichni máme gastrointestinální problémy?
  • Dodatek k bodu nahoře: Jaké jsou přesně naše gastrointestinální problémy? Máme genetické predispozice, které souvisí s autismem, abychom byli intolerantní vůči lepku/laktóze, měli IBS/kolitidu/nebo něco dalšího? Nebo jsou ty problémy jen psychosomatické? WTF!
  • Jak funguje vyhledávání smyslových vjemů? Co dělá stimming s našimi mozky? Ke kterým neurologickým funkcím si usnadňujeme přístup tím, že třepeme rukama nebo se kýváme dopředu a dozadu anebo tím, že se točíme? Nebylo by skvělé, kdyby vznikla dlouhotrvající studie o tom, co stimming dělá našim mozkům?
  • Je pravděpodobnější mít autismus a být i LGTB?
  • V čem jsme lepší než neurotypici?

…ale neee, všechny studie jsou o tom „jak vycvičit zvířata v něco, co nejsou“ nebo „proč jste vlastně autisté?“ nebo „je správný čas najít lék na autismus!“

Více »