Jak důležité je míti stalkera

Mnozí se divíte, proč nejsem už nějakou dobu aktivní na blogu. Je to z poměrně prostého důvodu – mám totiž jednu narušenou stalkerku. Na rovinu přiznávám, že mi její hloupé výkřiky a lži sebraly chuť psát, ačkoliv paradoxně to není výsledek, kterého chtěla docílit. Naopak. Chtěla z mých článků sbírat „důkazy“, které by si samozřejmě konfirmačním zkreslením ve svojí hlavě upravila tak, aby „dokazovaly“ to, co by si přála, aby dokazovaly. Jde o bývalou mého manžela, která je námi jednoduše posedlá. Nedokáže pochopit, že ne každý člověk, se kterým se kdy setkala, je lhář a podvodník, tak jako ona. Pro lháře každý lhář…

Vše začalo tím, když se o mně dozvěděla a mylně předpokládala, že si manžel dovolil (bez jejího vědomí a svolení, lol) mě vzít na výlet do Anglie za svoje peníze (i když jsem tam studovala a především žila), uhádla jeho heslo do Facebooku a Gmailu, aby nás mohla skrz polohu sledovat a zároveň, aby viděla, co si píšeme a jak vůbec vypadám. Víte, to je vlastně úplně normální, bývalý vlastně nikdy není bývalý a už vůbec ne člověk, je to jen něčí majetek… :)). Od té doby stále psala vulgární, výhružné a nátlakové zprávy, manželovi byla schopná volat i 3x denně a ještě stále tvrdí, že v jeho Facebooku nikdy nebyla a to i přestože se svou blbostí prozradila (poslala manželovi mou fotku, kterou mohla mít jen z Messengeru, máme i I.P. adresu jejího počítače). Manžel si ji musel zablokovat téměř všude. Dokonce jsme to řešili i trestním oznámením, ale víte jak, když se tu i pachatelé fyzického a sexuálního násilí trestají podmínkou, pokud vůbec nějak, co je oproti tomu psychický nátlak, obtěžování, šikana a výhružky, že…

Poslední rok a půl jsem byla neustále zakuklená v obavách; koronavirus je pro mě opravdu nebezpečný a to natolik, že se mi vlastně ulevilo, když manžel, který pracoval v gastru, dostal po uzavření restaurací v první vlně padáka. Krátce předtím jsme zdrhli z Belgie, která na tom tehdy byla úplně nejhůř, zpátky na Slovensko. Chodili jsme nakupovat v gumových rukavicích a rouškách (v době, kdy nebyly povinné) v pravé poledne, abychom se potkali s co nejmenším počtem lidí. Vlastní rodiče jsem neviděla půl roku. A tahle žena, letitá zdravotní sestra a zároveň silná kuřačka, nevěří, že může být koronavirus pro kardiaka nebezpečný a myslí si, že jsme si v té době vesele běhali po wellness v Tatrách (asi jsme duchové nebo co, když hotely byly zavřené)… a já sama vlastně ani nevím co ještě, když ty její invektivy ani nečtu. Dost mě děsí, že takový člověk pracuje ve zdravotnictví.

Největší „mlýn“ na její vodu ale přišel s mým článkem o tom, že jsem začala více smýšlet o fast fashion a ekologii jako takové. Není mi úplně jasné, kde se z něj dalo vyčíst, že si každý druhý den kupuju úplně nové předražené oblečení, ale budiž. Ne každému byla dána do vínku čtenářská gramotnost. Ale je jasné, že článek s názvem „o nakupování“ (kde mimochodem zmiňuju, že nakupování nesnáším), ženu, která doteď profitovala na svém vzhledu a postavila si na něm celou svou osobnost, popudí natolik, že jí to v jejích očích dá právo k obtěžování. Opět.

V tom je celý ten problém – ona totiž neumí pochopit, že někdo dokáže žít skromnějším životem. Že si někdo váží více zdraví, vztahů a znalostí než peněz. Že někdo nepotřebuje velký dům (dokážete si představit kolik času zabere úklid?) s bazénem a značkové oblečení, aby byl sám se sebou jakž takž spokojený. Aby tím utišil svou vnitřní sebenenávist, kterou schovává za „luxusní“ fasádou „luxusního“ života. Na jednu stranu je tak výjimečná, na druhou stranu všichni lidé chtějí to, co ona a stejně tak se i chovají a myslí. Paradox, že?

Já jsem vyrostla v pokoji s hlučným bratrem, nikdy jsem neměla svůj pokoj. Nikdy jsme neměli klimatizaci, ani značkové věci a dovolené ve čtyř hvězdičkových hotelech. Na koleji jsem měla pokoje se spolubydlícími, jeden čas dokonce i se třemi. S manželem máme obytnou dodávku alias karavan, ve které jsme v Belgii de facto bydleli. Svatbu jsme měli jen s pár lidmi a bez hostiny, protože nebyly peníze a mně by se upřímně takové divadlo ani platit nechtělo. Když jsme na Slovensku, spíme na malé chatě o velikosti garsonky, kde je nám dobře. A úplně bezchybný byl můj pokoj na koleji v Anglii, který jsem si vyzdobila blbostma za pár liber z Primarku. Nejsem závislá na „luxusu“. Ve wellness jsem byla dvakrát v životě, jelikož jako kardiak ani nesmím chodit do saun a… 🤷‍♀️

Původně jsem si říkala, že této narušené paní bakalářce, co si cpe vysokoškolský titul i do názvu bankovního účtu, který získala i přes to, že jí bakalářku napsal za peníze někdo cizí, nebudu věnovat ani písmeno, natož celý článek. Ale mrzí mě, že svoje čtenáře nechávám bez odpovědi, proč tu prakticky nejsem. Nejvíc mě, manžela a obě naše rodiny, zaráží fakt, že jejímu přítelovi vlastně vůbec nevadí, jak strašně je námi posedlá, že je schopná se chytit jedné jediné věty ze všech mých poměrně obsáhlých článků. Ačkoliv i ten nám už víckrát vyhrožoval, doteď bez omluvy. Omluvy se asi nenosí.

Je to narcistická manipulátorka, která má potřebu kontrolovat všechny lidi, které zná, a stále se jim cpát do života, přestože o to nikdo z nás nestojí. Manželův otec (i jeho matka) to hezky okomentoval, že se mu ulevilo, že se jí konečně zbavil a ona se mu vecpe až do bytu pochlubit s novým přítelem.

Nebudu si rušit blog. Vím, že například DeniASMR CZ svého stalkera neustála a smazala všechny svoje videa. Ale takto daleko tu blbku zajít nenechám, vzhledem k tomu, že je mi naprosto jasné, že mi blog čte od chvíle, co nám s manželem vlezla do soukromého chatu na Messengeru, protože ona je ona a ona může, víte jak to chodí mezi lepšími lidmi. 😉 (sarkasmus, samozřejmě) Už jsem si na ni vlastně zvykla, i když mi jako správný upír občas dost pije krev. Ale svým způsobem ji mám ráda, protože mi ukazuje, jaká nikdy v životě nechci a nesmím být – závistivá, prolhaná, vlezlá, bezcitná, sebestředná a posedlá penězi. Takže vlastně díky.

Zatím se mějte pěkně. Zase někdy, třeba až dopíšu druhou část o životu s vysokou inteligencí. Každopádně moje aktivita zde na blogu asi v následujících měsících nebude vysoká.

A co vy? Máte svého stalkera? Jak jste se s tím popasovali?

7 komentářů: „Jak důležité je míti stalkera

  1. Ťažko sa to číta. Tá osoba musí byť zjavne veľmi zlý a zároveň nešťastný človek. Takí ľudia len hrabú peniaze a soptia z úst lávu všade okolo. Ťažko taky človek pochopí dnešný krásny eko trend minimalizmu. Ale človek pre spokojný život veľa nepotrebuje., stačia zdravé vzťahy.

    Líbí se 1 osoba

  2. Tady se hlásí „horší“ ovečkoidní člověk, který nemá ani ten bakalářský titul (coming soon), ale… 😀
    „Na jednu stranu je tak výjimečná, na druhou stranu všichni lidé chtějí to, co ona a stejně tak se i chovají a myslí.“ Tohle je tak typický pro rozporuplný myšlení narcisů – „já nejsem jako TAMTI (ubozí, chudí, vygumovaní, ti co jedí polotovary a nosí hadry od Vietnamců), já jsem NEOBYČEJNÁ“ vs. „to, co tvrdím já, by tvrdil určitě každý, protože TY jsi blázen a TY to nemáš v hlavě v pořádku“ Fascinující. Přeji mnoho psychické i fyzické odolnosti a takovým narcistalkerům brzké podobné chování na oplátku od vlastních ratolestí, které jistě vychovávají ke svému obrazu. O:-)

    Líbí se 1 osoba

  3. O hlavní „hrdince“ tohoto příběhu už něco málp vím, ale přestože to pro mě není úplně novinka, nepřestává mě to překvapovat. Ta ženská je prostě fakt magor, to se nedá jinak říct. Nikdy nepochopím, kde se v lidech bere tolik závisti a zášti. Ale asi se na to nedá dívat z mého pohledu, protože ona je prostě úplně jinde. Manipulativní narcis, který si myslí, že může všechno, protože ona je něco víc než ostatní lidé. Fascinuje mě, že ten její přítel s tím nemá problém. Tohle už je opravdu mimo veškeré normální myšlení… Přála bych si, aby vám konečně dala pokoj. A moc mě mrzí, že tě takhle vyhmala z tvého blogu a tolik narušila vaše soukromí. To je příšerný.

    Líbí se 1 osoba

  4. Podobné články nemají cenu, nejsi povinná cokoliv vysvětlovat či objasňovat své postoje, pro podobné osoby je to jen voda na mlýn a dodávka další munice. Měla jsem neodbytného naháněče a podobné osoby, byť nevirtuálně, máme v příbuzenstvu, takže vím, co to je. Pomůže jen absolutně nereagovat a vyhodit ji jak virtuálně, tak osobně. Trvá to a chce to pevné nervy, ale na „běžné“ stalkery, co závidí a chtějí jen zkazit lidem pohodu, to funguje.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.