Optimismus a pesimismus

V poslední době na mě vyskakují upozornění, že můj blog má stále poměrně vysokou čtenost, a další fanoušky na mé facebookové stránce, i přes mou nízkou aktivitu. To mě samozřejmě těší a nehodlám na blog nijak zanevřít, ale musím připustit, že v poslední době mám problém sesmolit nějaký nový článek. A nejen kvůli nedostatku času.

Jak už jsem naznačila v předchozím článku – aktivismus, který mě donutil založit tento blog, abych mohla sdílet své zážitky a pocity a zároveň i překládat články – mě vyčerpává. Je těžké být vyslyšen přes hlasy lidí, kteří jsou nejvíc hluční i přes to, že jejich vzdělání se týká oborů ekonomie, přírodovědné fakulty, žurnalistky a… rodičovství… ne psychologie. A nikomu to nepřipadá zarážející. Tím nechci říct, že být rodičem, zvlášť atypického potomka, není těžké. Všichni víme, že je. Ale žádný rodič nemůže s jistotou mluvit o pocitech a chování svého potomka tak, jako by to byl on sám. A sledovat, jak jsou slova autistů – a nejen autistů, ale všech, kteří bojují za osvětu – v diskuzích překrucovány, zesměšňovány a to vše za použití ironie a osobních útoků od organizací, které by autismus měli znát a chápat (a tudíž i vědět, že použití ironie v debatě je velký špatný), je až fyzicky bolestivé. A demotivující.

Nicméně, pochopila jsem, že boj s větrnými mlýny nemá cenu. A že si kvůli nim nezasvěcený člověk, který náhodou „projde kolem“, udělá naprosto zbytečně mylný dojem; třeba že aktivisté jsou všichni kolektivně agresivní, jelikož ještě nepronikli ve svých znalostech tak daleko, aby viděli i ten zbylý kus ledovce, co se skrývá pod vodou.

Když chce člověk změnit něco nevyhovujícího, ideálně k lepšímu, nemůže poukazovat na to, co už je dobré… kam by to vedlo? I proto nemám ráda škatulkování na optimisty a pesimisty, protože takové nálepky mají nulovou hodnotu a často jsou nepřesné. „Pesimisté“ – a teď mluvím primárně o aktivistech -, kteří si „věčně stěžují“ jsou obvykle zklamaní, zranění „optimisté“.

Nepotřebuji se chválit. Není mi to přirozené. A bohužel mnoho lidí má potom pocit, že jsem negativní člověk, který jen kritizuje a stěžuje si. Nepotřebuji nikomu vnucovat své úspěchy a svou radost, která stejně na životy ostatních má nulový dopad, radši poukazuji na problémy, které trápí víc lidí (i když to není třeba na první pohled zřejmé). Právě proto, že jsem senzitivní, vadí mi nespravedlnost a diskriminace. Vadí mi ponižování, zesměšňování a cílená manipulace. A přetvářka a faleš.

Ale na druhé straně i hodně vnímám pozitivní věci či věci, které jiným smrtelníkům připadají příliš obyčejné na to, aby se nad nimi pozastavili. Například pověšené prádlo, nebo chutné jídlo. Dostatečně teplé počasí, aby nebylo chladno na nohy. Večerní jízda v autě. Nově objevená písnička. Možnost se učit cizí jazyk přes aplikace.

Pochopitelně se to týká i těch méně obyčejných věcí. Možnosti studovat univerzitu v cizím jazyce v jiné zemi, zvlášť když se nejedná o levnou záležitost. Možnosti předělat dodávku na ‚karavan‘, protože ji partner nejen vlastní, ale je dostatečně manuálně zručný, aby to zvládl. Zvládnutí všech zkoušek i přes neustálý boj s ADHD. Zaujetí Aspergerovým syndromem vedoucímu k zjištění, že se vás to týká a k připojení se do komunit, založení blogu a přes snahu o osvětu a k přijetí na studium psychologie v Británii.

Před pár dny jsme byli se Slovákem na výletě v Tatrách. A i když jsem měla přes poledne nepříjemný hypoglykemický záchvat (obdiv všem diabetikům, že to pravidelně zvládají!), večer u jídla jsem si říkala, že někdy ty zdánlivě běžné okamžiky jako je výlet s partnerem a možnost ochutnat něco nového, jsou ty nejzajímavější. Nejvýraznější. Jsou to ty, kterých bychom si měli nejvíc vážit. Zvlášť pro autistu se sociálními dovednostmi, které se s tím to světem nejsou v souladu.

Autor

anantiheroine

asperger / ADHD / synestetik / alexithymik / INTx / zmijozel / redaktor / blogger / ze střední umělec, z bakaláře lingvista a lektor angličtiny / student psychologie v UK /

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.