Prázdný život sociálního blba

Možná, že kdybychom měli slovo autismus vytetované na čele, tak by byli lidi vstřícnější. Možná. Nechci být nutně idealista. Rozumím tomu, že si nedokážou představit, co může být problematické pro lidi, kteří mají v mozku jinak zapojené dráty. Oni to tak nemají, oni to nemůžou prožít a plně pochopit. Ale nerozumím tomu, že si lidé myslí, že jsme všichni tak uniformě stejní, že jakmile někdo nechce tlachat o počasí, tak ho hodí do škatulky podivína, nebo arogantního vola.

Já to prostě nepoznám. Není to jen o tom, že „nevím“ (respektive vím, ale není to sociálně přijatelné), o čem se s lidmi bavit. Jako… když na to přijde, tak si popovídám i o počasí, zrovna tohle téma je mi jako pro člověka s fyzickými problémy blízké. Jenže já vůbec nedokážu dekódovat sociální signály vysílané mně. Ano, znám nonverbální komunikaci a umím ji aplikovat na kohokoliv jiného než na sebe. Neumím poznat, jestli vadím někomu, koho neznám dlouhodoběji a není ve svých antipatiích zřetelný. Neumím poznat, jestli se se mnou chce někdo přátelit. Že se mnou někdo flirtuje mi dojde zpětně za několik hodin, dní, nebo i měsíců… Zamilovanost snad dokážu poznat, bývá výrazná a jasná. Ale nepříliš častá.

25659284_1144369215699530_1531188541514313908_n
„Máš problém se přizpůsobit střední škole?“ „Mám problém se přizpůsobit Zemi.“ (Young Sheldon)

Po nějaké době přiletěl bratránek se svou přítelkyní. Já a ona jsme se spolu téměř nebavily, ačkoliv já tu snahu měla. Několikrát jsem iniciovala kontakt, ale protože její odpovědi byly stručné, tak jsem to vzdala. Nakonec mi to máma vmetla do očí, že neumím s lidmi vůbec mluvit, že jsou ze mě nešťastní. Chtějí se bavit, ale já prý nechci. Ježišimarja! Copak není komunikace jako ping pong? Když mi nevrátíš úder, tak co asi můžu dělat? Jak to mám odehrát sama?

Já nevím, co se ode mě očekává. Jestli existuje nějaký vztahový kvocient, tak ten můj je opravdu hodně nízko. Ale mně to nevadí. Nevadí mi, jaká jsem. Dokonce mi ani nevadí, že ostatním moje „povaha“ (rozumějte konkrétně ty projevy, co jsou autistické) vadí. Ale co mě může vyrvat žíly a co mě zároveň i hodně mrzí, je, když se nesnaží ani trochu projevit empatii a pochopení k věcem za které nemůžu, tak jako já se snažím chápat, že ne každý člověk na světě má IQ nad 140 a tím pádem se na jednoduchou věc zeptá pětkrát, aby se ujistil, že to si to zapamatoval správně. Vadí mi, že i když okolí ví, že mám nějakou diagnózu, nějaký reálný, z jejich úhlu pohledu, problém, tak vůbec nehnou prstem, aby mi ten život aspoň trochu usnadnili. Slepému by na ulici pomohli, byť si nemůžou být jisti, že je skutečně slepý, ale sociálně slepého člověka deptají, protože je to „jen“ v hlavě. Protože to nejde vidět. A nezajímají je ty úzkosti, panické ataky a vyhoření, které z toho pramení, to není žádný důkaz přece. Možná, že bude, až se zabije další autista.

A je opravdu nepříjemné, že když řeknete na rovinu svou diagnózu, abyste to ulehčili všem stranám, lidé, kteří s vámi do té doby vycházeli v pohodě, najednou začnou mít „moc práce a málo času“. Jako kdybych byla nakažlivá nebo co. Autismus je jako detektor, odhaluje pravou podstatu lidí se kterými se setká.

24177212_1997275137211995_1248869780461029182_n
Osamělost je způsobena převážně neschopností mluvit o věcech, které jsou pro vás důležité a nepochopením od ostatních.

Dlouhé roky jsem chtěla být herečka, protože jsem si uvědomovala už od malička, že jsem nucena hrát divadlo. Jsem jako ochotník ve hře ke které mi nikdo nedal scénář. A nikdo nechce hrát v té mojí, protože je moc… moc. Docela chápu, proč hodně Aspergerů (hlavně děvčat) má silné sklony k divadlu a proč, dle mého skromného názoru, najdete mezi herci už poměrně značný počet autistů (dokonce i mezi českými, nějaká jména mě napadají).

Problém Aspergerů není jen v tom, že naše myšlení je prakticky naruby, jako kdybychom nosili opačně triko. Ta propast je mnohem hlubší, protože tam kde neútočí naše sociální nezralost/slepota, útočí propast v rozdílné inteligenci a talentech. NTéčka bývají manuálně šikovná, my obvykle ne (já třeba nechytím míč). Šup a už jste za lempla. Někteří aspíci právě proto dostanou do vínku vyšší IQ, aby „vykompenzovali“ svojí jinakost. Zrovna jsem dočetla knížku od Moniky Stehlíkové s názvem Život s vysokou inteligencí. Potvrdila, co jsem si myslela… tedy, mnohé výzkumy to potvrdily. Rozdíl 20ti bodů mezi lidmi ztěžuje komunikaci, a lidé s rozdílem 30ti bodů se už v podstatě navzájem nepochopí. Je to pravda, je to velmi smutná pravda. Víte, co jsem už slyšela, docela nedávno? „Ty jsi na mě až moc intelektuální hele.“ „Máš kluka? Asi ne, co? Ty jsi na většinu moc chytrá.“

A díra se zvětšuje a zvětšuje, až se nedá přeskočit… leda byste našli někoho na druhém konci s kým by se vám podařilo vybudovat most. Ale každý jen přijde, koukne se dolů, zamotá se mu hlava a zjistí, že mu ta práce s vámi za to nestojí a odejde pryč. A vy si tam tak sami stojíte a čekáte na spásu, protože tohle není ve vašich silách. Vy to víte, tohle je váš život. A ve výsledku je to, podle okolí, jen vaše chyba, jelikož existují lidé, kteří nad žádnou propastí nestojí. Tak proč nepatříte mezi ně, hm? Tak proč? Vždyť je to tak jednoduché…

16 komentářů: „Prázdný život sociálního blba

  1. To je pro mne velmi překvapivé tvrzení, že „hodně Aspergerů má silné sklony k divadlu a mez herci najdete už poměrně značný počet autistů.“ To by mne nikdy samotného nenapadlo. A ač o tom teď přemýšlím, nezdá se mi to. Ale těžko chápat ježka bez vlastní bodlinaté kůže, že… Ale nezdá se mi to. Asi mám nějaké zkreslené představy o hercích a o autistech.
    Co se týká společenské komunice, již dávno jsem dospěl k přesvědčení (žel bez podrobných statistik), že obvykle je člověk schopen dobře přátelsky vyjít s lidmi, co mají IQ o 5 bodu vyšší a o 10 bodů nižší. S ostatními mimo tyto hranice si nerozumí – tedy nerozumí si s nimi v rovině přátelské. Z toho samozřejmě vyplývá, že čím je člověk inteligentnější, tím je osamělejší. Lidí s IQ nad 130 bodů je jen 2 % v populaci. Jejich sociální kontakty jsou tedy nutně tragické.
    Nezbytné proto je, aby takto chytří lidé měli hodně dětí, aby jejich děti nebyly v dětství osamělé. V základní a střední škole to díky takovému rodinnému zázemí nějak zvládnout a když si dobře vyberou vysokou školu, bude jim pak už lépe. (Náš nejstarší říkával: šel jsem na matfyz jen proto, že žádná těžší škola u nás už není. Nejen základní škola, ale i gymnasium pro něj bylo utrpení, které tlumilo jak rodinné zázemí chytrých sourozenců, tak i kontakt s vysoce vzdělanými a intelgentními lidmi, jaké umožňuje velké město, zvlášť to naše). Pokud se ovšem zvlášť inteligentní člověk narodí do rodiny jen mírně nadprůměrné a navíc nemá stejně postižené sourozence, je to pro něj nepochybně velmi těžké. Velmi, velmi těžké. Sám na své dětství a rannější mládí s velkou radostí nevzpomínám.
    Jako dítě jsem se nedokázal „začlenit do kolektivu“ a měl jsem vždy problémy i se vzdálenějšími příbuznými. A vzpomněl jsem si na to mnohokrát při pozorování dětství svých synů. Šílel jsem jako dítě z pobídky „běž si s ním popovídat“ a proto jsem ji vůči svým synům nikdy nepoužil. A nikdy mi nevadilo, že si nejstarší syn na návštěvě měřil výšku stolu od země a vypočítával jeho vzdálenost od centra planety, ani že mladší synové se bavili výhradně mezi sebou a vůbec si nevšimli, že jsou na nějaké návštěvě. Fakt mně to nevadilo a k ničemu sociálněkontaktnímu jsem je nenutil. A vyplatilo se to. Vážně vyplatilo. Nevím, nakoli jsou synové opravdu v životě šťastni, ale ten nejstarší mi dal už dvě vnoučat a ti dva mladší se oba budou letos ženit, a všichni vlastně dříve něž je současný věkový průměr zakládaní rodin. A musím přiznat, že mne to těší.

    Už dlouhodobě se domnívám, že diagnosa „asperger“ je pouze sebeospravedlnění blbých, že nejsou tak chytří, jak by mohli být.
    Samozřejmě tím nepopírám, že vysoká inteligence je úchylka od normy stejná jako úchylka opačným směrem, tedy debilita. Jsou-li ve společnosti 2 % lidí s IQ nad 130 bodů, jsou v ní též 2 % lidí s IQ pod 70 bodů. S průměrem nemohou vyjít ti ani oni.

    Slečno, netrapte se tím, co si o Vás kdo myslí.
    Trapte se jen tím, abyste si o jiných lidech nemyslela nic špatného, ani když Vám svou inteligencí nesahají ani po půlku paty.
    Zatímco ti extrémně hloupí nemohou udělat se svým osudem nic (a proto jsou obvykle subjektivně šťastní), ti extrémně chytří mají vše na svou vlastní zodpovědnost (což samozřejmě bolí a činí člověka nešťastným). Tak už to prostě je.

    To se mi líbí

    1. No, tak hodně je trochu nadnesený pojem, ale oproti tomu, co si představují NTéčka je to hodně. To se klidně zaručím. 🙂
      *
      „Už dlouhodobě se domnívám, že diagnosa „asperger“ je pouze sebeospravedlnění blbých, že nejsou tak chytří, jak by mohli být.“ Takže tímto narážíte i na mě? 😉
      Mimochodem, je to zajímavé, NTéčka říkají o aspících, že jak někdo tak chytrý zároveň může být tak hloupý, já si totéž ale myslím o NTéčkách. Jak někdo poměrně sociálně zdatný zároveň může nevidět naprosto jasné do očí bijící logické souvislosti a to i ve věcech, kde by je měl vidět, protože v nich má praxi.

      To se mi líbí

    2. Ad „diagnosa „asperger“ je pouze sebeospravedlnění blbých“.
      At to myslite jakkoliv, neni. Pokud myslite temi blbymi Aspergery, tak je znamo, ze Aspergeri maji nadprumernou inteligenci. Pokud myslite temi blbymi NTcka, kteri se chytrym snazi dat kvuli sve zakomplexovanosti nepeknou nalepku, mohu i ze sve zkusenosti konstatovat, ze tomu tak neni. Zijeme vedle sebe, Asperger s genialnim IQ a NTcko s genialnim IQ, mene jak 5 IQ bodu od sebe. A az vedle nej jsem si uvedomila, ze me zvlastnosti nejsou zpusobeny nadmernou inteligenci. On je spolecensky, sarmantni, snadno a rychle se orientuje v socialnich situacich a velmi dobre od pohledu odhadne lidi. Netrpi smyslovym pretizenim, ani dalsimi znaky Aspergera, ktere trapi mne. Pro moji inteligenci jsem dlouhou dobu unikala diagnoze, psychologove si proste mysleli ze jsem byla sikanovana a nemluvila se spoluzaky apod. prave z duvodu vysoke inteligence. Neni tomu ale tak.

      To se mi líbí

      1. To je velmi zajímavé. Děkuji za reakci. Musím to ještě ztrávit a promyslet.
        Vždy jsem měl za to, že hloupější lidé (tedy lidé nadprůměrní, avšak nikoli tak, jako já), si na mne vymýšlejí diagnosy proto, aby se sami před sebou ospravedlnili. Vaši zkušenost nemám. Ba dokonce musím říci, že jsem se za svůj už docela slušně dlouhý život nesetkal s inteligentním člověkem, který by neměl v kontaktu s okolím značné problémy. A tak je Vaše informace pro mne velice zajímavá. Ještě jednou díky.

        To se mi líbí

    3. Vážený pane Milane.
      Naše komunita AS Vám opět děkuje za vaší esej a zároveň doporučuje, abyste si založil vlastní blog.
      Zároveň vám také dává pár dobrých tipů:
      1) Pokud hodláte psát o tomto tématu, zjistěte si více informací o něm
      2) „postižený“, a jemu odvozené formy jsou na tohle téma celkem nešťastný pojem.
      3) Odprostěte se od vět typu „Už dlouhodobě se domnívám, že diagnosa asperger je pouze sebeospravedlnění blbých, že nejsou tak chytří, jak by mohlo být, nejen, že to působí neprofesionálně, ale dává to prostor otazníkům, třeba:
      a) „Blbí“ v jakém ohledu?
      I) „Blbí“ jako intelektem? Je hodně inteligentních lidí, jako
      i)Einstein
      ii) Newton
      II) Nezdá se vám, že mezi herci jsou autisti, nebo jsou jinak talentovaní? Je hodně talentů
      i) Woody Allen
      ii)Afred Hitchcock

      III) „Blbí“ sociálně? Jsou daleko horšû NT, jako
      i)Stalin
      ii)Hitler
      iii)Mussolini
      iv) Kim Čong Un
      b) Co vám dává právo takhle dělat závěry?
      I) Jste psycholog?
      II) Jste pedagog?
      .
      .
      .
      .
      .
      .
      Pokud jste to dočetl až sem, gratuluji, evidentě máte výdrž, bohužel vás musím zklamat, pokud jste hledal nějaký závěr, leč jste právě zbytečně promrhal cca pět minut svého života XD.

      Nashledanou 😀

      To se mi líbí

  2. To, proč je pro tolik lidí těžké projevit alespoň základy empatie a pochopení mi taky nedocvakává. Jakožto autista taky nechápu, proč se NTčka chovají tak, jak se chovají, ale mohu se jakémusi porozumění přece jen naučit. Ale oni by se o totéž měli snažit u nás. Mají to jednodušší. O autismu jsou sepsány celé knihy, kde si mohou přečíst, co nám vadí, s čím máme problém, jak by nám mohli pomoct…

    To se mi líbí

  3. Vážený pane Milane.
    Naše komunita AS Vám opět děkuje za vaší esej a zároveň doporučuje, abyste si založil vlastní blog.
    Zároveň vám také dává pár dobrých tipů:
    1) Pokud hodláte psát o tomto tématu, zjistěte si více informací o něm
    2) „postižený“, a jemu odvozené formy jsou na tohle téma celkem nešťastný pojem.
    3) Odprostěte se od vět typu „Už dlouhodobě se domnívám, že diagnosa asperger je pouze sebeospravedlnění blbých, že nejsou tak chytří, jak by mohlo být, nejen, že to působí neprofesionálně, ale dává to prostor otazníkům, třeba:
    a) „Blbí“ v jakém ohledu?
    I) „Blbí“ jako intelektem? Je hodně inteligentních lidí, jako
    i)Einstein
    ii) Newton
    II) Nezdá se vám, že mezi herci jsou autisti, nebo jsou jinak talentovaní? Je hodně talentů
    i) Woody Allen
    ii)Afred Hitchcock
    III) „Blbí“ sociálně? Jsou daleko horšû NT, jako
    i)Stalin
    ii)Hitler
    iii)Mussolini
    iv) Kim Čong Un
    b) Co vám dává právo takhle dělat závěry?
    I) Jste psycholog?
    II) Jste pedagog?
    .
    .
    .
    .
    .
    .
    Pokud jste to dočetl až sem, gratuluji, evidentě máte výdrž, bohužel vás musím zklamat, pokud jste hledal nějaký závěr, leč jste právě zbytečně promrhal cca pět minut svého života XD.
    Nashledanou 😀

    To se mi líbí

  4. Nikdy mě nenapadlo, že by to tyto lidi mohlo táhnout k herectví. Ale po tomto článku to dává i smysl. Jen mě tak napadá, pokud se aspík herec stane slavným, jak se potýká s tou veškerou pozorností medií, lidí a tak? 🙂
    Když o tom tak uvažuju, tak jsem o této nemoci měla asi zkreslené představy.
    Ráda si o sobě myslím, že jsem vnímavá, tolerantní a dokážu se s každým o něčem bavit. Vnímavá a tolerantní asi jsem. Ale poslední dobou zjišťuji, že ne s každým se dokážu bavit. Pokud mi člověk nesedne, tak se mi s ním velmi těžko komunikuje, abych neřekla/nenaznačila či jinak nepoukázala na to, že je mi ten člověk nepříjemný.
    Žádného člověka s touto nemocí pravděpodobně neznám, ale musím říct, že mě fascinuje, že lidi s nemocí v hlavě dokáží žít normální život a většina lidí na nich nepozná, že jsou nemocní.
    Díky za takové články 🙂

    http://gabux-creativity.blogspot.cz/

    To se mi líbí

    1. Díky za komentář. Hned na začátek – prosím pozor na terminologii, autismus není nemoc (i když rozumím, plno novinářů to takhle nesprávně nazývá), protože nemoc vznikne někdy v době života, bývá obvykle nakažlivá a obvykle i léčitelná. Autismus je vrozený a rozhodně není nakažlivý. 🙂
      Jinak obvykle to nesnáší moc dobře, bulvár je potom probírá, že jsou nafoukaní, asociální a podobně. Stačí se podívat třeba na Kristen Stewart, která si ještě na červeném koberci vymění lodičky za pohodlné tenisky a na afterparty se moc nezjevuje. V tomhle je český rybníček lepší, jak je menší.
      S některými lidmi se prostě nedá bavit. Ale prakticky nikdy to nevychází z toho, jestli mají nějakou diagnózu, ani nutně, jak jsou inteligentní, ale spíš, jakou mají sebereflexi, jaké mají zájmy a jak jsou obecně přístupní různým lidem a různým názorům. Akorát těch, se kterými se těžko dá bavit, je nějak moc. :/

      To se mi líbí

      1. Pardon, nevěděla jsem, jak jinak to nazvat. Ale samozřejmě vím, že je to vrozené a není to nakažlivé 🙂
        Kristen Stewart tedy mezi ně patří? Nemůžu říct, že by mě to zrovna u ní překvapovalo. Vždy mi přišla trochu jiná 🙂
        Ráda bych řekla, že to není pravda, ale bohužel je. Lidí s kterými se dá velmi těžko bavit je jak hub po dešti. :/

        To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.