Sabine Waldmann (Léto u Mazurských jezer) + rozhovor

Sice tato rubrika primárně vznikla, abych psala články o postavách, o kterých si myslím, že by mohli mít PAS a ne o těch, které už jsou diagnostikované, ale vzhledem k tomu, že se u těch oficiálně diagnostikovaných dokola objevuje ten stejný stereotyp, který tak trochu podkopává nohy existenci spektra, tak jsem se rozhodla, že se zaměřím i na postavy vytvořené záměrně jako autistické.

6074706_481ab9f5ba413865f1fd490174175ad8_1280re0

Léto u Mazurských jezer je romantický film na způsob Rosamunde Pilcher a jí autorek podobných, nicméně tento se vymyká tím, že hlavní postava Sabine má AS. Ten figuruje jako výrazný pilíř pro celou zápletku.

Sabine přichází z Německa na polský venkov po smrti otce, který jí odkázal nějaké pozemky, aby pozemky rychle prodala, protože nutně potřebuje peníze. Lidé okolo ní to nesou nelibě, zvlášť, když se na jejich vkus chová podivně a myslí si o ní, že se jedná jen o arogantní zlatokopku a/nebo blázna. Jeden z přátel jejího otce ale ví, co se skrývá za jejím chováním a její diagnózu prozradí ostatním. Ti ji nakonec berou na milost a hlavní hrdina Marek se začíná se Sabine sbližovat a zamiluje se do ní, což je pro ni těžké, jelikož nerozumí pocitům. No, konec si asi domyslíte sami 🙂

Na film jsme se dívali společně s kamarádkou, její mámou a jejím bráchou. Ačkoliv jsem k filmu přistupovala s jistým skepticismem, nakonec jsem byla mile překvapená. A to hlavně tím, jak tvůrci vykreslili hlavní postavu: její nepochopení vtipů a ironie se mi zdá naprosto odpovídající situaci (často člověk, který vtipkuje, svou mimiku a intonaci vysloveně přehání a ten dotyčný asperger to stejně nepozná… to konkrétně u AS [ne u jiných forem autismu] je hodně divné) a sama jsem nepoznala, že se jedná o žert. Taky je hezké, že Sabine nosí šaty a obléká se hezky, jelikož zatím aspergerky byly ukazovány spíše jako ženy nosící neustále stejné oblečení v mužském stylu.

Další skvělá věc byl Sabinin přístup: když vycítila šanci se stát součástí party a pobavit lidi, tak se jí chytila a začala se s nimi socializovat (vyzkoušela něco nového – alkohol a tanec). Osobně mi hodně vadí, když jsou autisti ukazováni jako naprostí asociálové, které všichni ti „normálové“ hrozně obtěžují. Potom se ani nedivím, že NTéčka mají pocit, že jsme si navzájem otravným hmyzem, který spolu nemůže v klidu žít. Opravdu ne každý AS je těžký asociál, někteří jsou extrovertní a když mají příznivé podmínky tak se rádi zapojí do kolektivu.

Co mě ale nejvíc potěšilo: Sabine se nebála dokonce porušit i nějaké to pravidlo. Dvakrát zatáhla za ruční brzdu ve vlaku, protože k tomu měla své důvody, ačkoliv se jednalo o porušení předpisu. Obecně mě překvapuje, že aspergeři jsou psáni jako strážci všemožných pravidel a nikdy by je neporušili. Já osobně znám víceméně téměř až autistickými anarchisty.

Mimochodem připadalo mi zajímavé, že se Sabine s Markem chtěla líbat. Ne každému AS to vadí, takže určitě to ukazuje zase trochu jinou část spektra (i když některé AS postavy jsou normálně sexuálně aktivní, tak se líbání vyhýbají).

Musím přiznat, že jsem se v Sabine docela poznala, což mě samotnou překvapilo, protože zrovna u romantického filmu bych to nečekala. Zvlášť, když se jakožto alexithymik snažila poznat své city „vědeckým“ způsobem, nebo když si hned na rovinu s Markem vyjasňovala, že se spolu vyspí. Kamarádčina máma se bavila (což mě potěšilo, vůbec to nebyl výsměch, ale pobavení), říkala „ona má vše tak hezky nalinkované, jen škoda, že to tak nefunguje v životě“.

Zarazil mě takový evergreen, že Sabine byla jako chodící encyklopedie. Matematika, vesmír, chemie, ryby… téměř o všem měla znalosti, nicméně máma mi vysvětlila, že to má svůj důvod – tvůrci prostě chtěli ukázat, že lidé s AS nejsou vůbec hloupí, ale naopak.

Rozhodně Sabine doporučuju jako realistický příklad ženy na spektru. A ani samotná romantická zápletka mi nepřipadala vysloveně bezduchá.


Při vyhledávání obrázků z filmu jsem narazila na rozhovor s hlavními představiteli a společně s jedním aspergerem jsme jej přeložili.

8004542ypt7pmy5lkvdijrnp2232rrcixvh8a_s7n9iswuz4qewaepzzrjpurjbihmuettpjctkiusj0qmdedrko4wa
Marek (Stefan Murr) a Sabine (Christine Große)

Hrajete Sabinu Waldmannovou, která má Aspergerův syndom. Jak jste se na tuto roli připravovala a jak se Vám hrála?“

Christine: „Příprava na tuto roli a vlastně i každý natáčecí den byla pro mě cesta do nového světa. Ačkoliv jsem ve svém prvním zaměstnání jako ošetřovatelka potkala mnoho různých autistů a ačkoliv mám mezi svými přáteli lidi s Aspergerovým syndromem, tak jsem při tomto natáčení objevila mnoho nového. Četla jsem fascinující autobiografické knihy, viděla jsem i mnoho dokumentů a filmů. Měla jsem možnost to vše probrat s jedním specialistou na Aspergerův syndrom, který jej mimochodem sám má. Mohla jsem si s ním prozkoušet všechny své scény ze scénáře a vysvětlil mi mnoho mých otázek. Málokdy, i když se tak moc věnuji jedné roli, pochopím více než jen zlomek toho co je možné, abych byla schopná se do této role vcítit. Přesto mi to dělalo obrovskou radost a byl to velmi intenzivní zážitek.“

„Sabine se potkává s Markem a oba se do sebe zamilují. Jak Sabine prožívá tuto romanci a její jsou její pocity?“

Christine: „Sabine přijíždí do Mazurska, aby se vypořádala s dědictvím po svém zesnulém otci. Tato cesta je pro ní jako pro aspergera extrémní situací, cesta do absolutní nejistoty, opouští své vlastní zázemí. Navíc přišla o práci a je bez peněz. Dostává se do velké nejistoty. Vyřízení celé této záležitosti si naplánovala na tři dny. Je velmi odhodlaná, jak ve svém úmyslu, tak ve svém přesvědčení. Ví, že je jiná, ale s tou svou jinakostí se již ve svém životě naučila žít. Možná proto si uvědomí o hodně později než Marek, co se vlastně děje a zprvu si jej příliš nepouští k tělu. Marek ji, díky své přímé a upřímné povaze a hluboké touze jí porozumět, dokázal přesvědčit aby jej k sobě pustila blíže a začala jej akceptovat. Nakonec se díky své povaze přesvědčí, že nemůže milovat a že nemůže mít vztah. Toto zjištění ji v jistém smyslu dokonce uklidňuje, přesto ví, že s Markem je to jiné.“

*

„Marek je mezi dvěma ženami: Jeho bývalá přítelkyně Pola, která ho podvedla, ale která se chce k němu vrátit. On je přesto zamilovaný do ženy s Aspergerovým syndromem. Proč?“

Stefan: „Sabinina skoro dětská naivita a radost ze života způsobí, že Marek velmi rychle roztaje. A pak také samozřejmě její bezpodmínečná upřímnost. To způsobí, že se Markovi dostala pod kůži. Hlavně po tom, co ho jeho bývalá Pola podvedla. Sabine neumí lhát a není vypočítavá. Přesto v příběhu zůstává nejistota, zda jim tato láska vydrží nebo ne.“


Zdroj rozhovoru: presseportal.zdf.de/pm/ein-sommer-in


2 komentáře: „Sabine Waldmann (Léto u Mazurských jezer) + rozhovor

  1. Film jsem neviděl, knihu jsem nečetl. Takže k tomu se vyjádřit nemohu. Ale mohu něco říci k zatažení nouzové brzdy ve vlaku. Setkal jsem se s tím v životě jen jednou. To když jsem jel nastoupit na vojnu. Jeli jsme z různých míst Československa do takové díry na v horách, nakonec se tam jelo místní lokálou z nadraží, kam jsme, vzájemně se neznající, dorazili z různých míst a z různé vzdálenosti a v různém stavu opilosti a zoufalství. A když jsme pak všichni jeli tou lokálkou, která byla zcela plná branců, někdo zatáhl za nouzovou ruční brzdu. A všichni jsme z toho měli velikou radost. Opravdu velikou. Hlavně, když se tak dlouho vyšetřovalo, kdo to udělal a kdo to tedy má zaplatit, a vůbec nic se nevyšetřilo. No ale stejně nás to před tou vojenskou službou nezachránilo.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.