Jsi divná

Náhodou jsem zaslechla svoje jméno, tak jsem se zvedla zrak a podívala jsem se na spolužáka, který o mně mluvil s jedním hezkým prvákem. Hádám, že se na mě ten prvák ptal, protože jsem se o pár sekund předtím s ním omylem střetla pohledem. Zase. Máme lavice do U a on si sedá naproti mně.

„To byl pohled!“ zasmál se ten prvák. Úplně normální pohled, který ale zjevně působí arogantně a nepřátelsky. Resting bitch face, pro AS velmi typické. Další z mnoha věcí, které jsou mi omílány pořád dokola.
„Já vás slyším, jak se o mně bavíte,“ podotkla jsem suše a dál jsem si hleděla svojí práce. Sice jsem neslyšela, o čem přesně se bavili, ale ze zkušeností nepředpokládám, že to bylo něco milého.

Letos mě ta škola extrémně nebaví. Všichni se najednou začali chovat pubertálně, já asi zjevně ztratila smysl po humor (kromě toho, že se mi celkově mění osobnost, už třikrát jsem mimoděk skočila skoro pod auto), ve škole nás neučí nic nového… kromě občasných nepřesných informací: jen má špatná angličtina mě drží zpátky, abych neoponovala: „To je nesmysl, když bez jazyka nedokážeme myslet, jak tedy ten jazyk mohl vůbec vzniknout? Jak mohla vzniknout gramatika a slovní zásoba? A co hluší? A co autisti? Ti myslí v obrazech.“

rbf2
RFS

Jsi divná,“ prohlásila o mně spolužačka jen tak mimochodem. Ne, že bych někdy slyšela o sobě něco jiného, NT o nás patrně neumí říkat hezké věci. Nebo aspoň o mně. Nevím. Ale nechápala jsem kontext. Vždyť už spolu trávíme třetí rok ve třídě.
„?“
„Přítel říkal, že jsi divná. Když přišel, tak jsi ho ani nepozdravila, ani ses na nás nedívala, nepřidala se do debaty, a pak jsi beze slova odešla. Nemůžeš se pak divit, že si lidi myslí, že jseš divná, anebo nevychovaná.“

No a stejně se divím. Proč bych měla být divná? Já ho zdravila, nevychovaná nejsem. Jenže, jak jsem pochopila, neverbální komunikace je prostě pro lidi přespříliš důležitá. Ani si to neuvědomují. Vždycky jsem kvůli tomu byla za tu špatnou; já pozdravila, ale slovy. Nenavázala jsem oční kontakt, ani moje řeč těla nebyla nijak výraznější, a proto jsem vždy byla za tu, co neumí zdravit. Jako by ty slova vlastně neslyšeli, když je nedoprovázelo to neverbálno. Tohle se mi stává neustále.

Neodešla jsem beze slova. Tedy, ano, ale ne úmyslně. Vím, že to nemám dělat. Za tři minuty nám ale začínala hodina, tak jsem se zvedla, odnesla talíř a stoupla jsem si k nim. A čekala, až přestanou řešit Trumpa, abych tedy tomu člověku, kterého už nejspíš nikdy neuvidím, řekla ahoj. 🤷‍♀️

Nic se ovšem nestalo. Pořád dál řešili Ameriku a mě tam nechali stát jak trubku, na kterou zírala celá jídelna. Tak jsem odešla. Prý jsem je měla přerušit. To je tak nelogické! Vždyť skákat komukoliv do řeči je považováno za projev drzosti a právě nevychovanosti. A já neumím odhadnout moment, kdy někdo končí větu, abych promluvila.

Před pár týdny mi sdělila, že jsem na ní prý protivná, že se mě občas bojí. Ona mě! Abyste chápali, tato spolužačka je velmi přímočará až skutečně drsná. Byla jsem v šoku z jejích slov. Proč? Jsem opravdu arogantní, protivná, namyšlená, nevychovaná? Nemyslím si.

Musela jsem odejít a v podstatě jí utéct, jelikož jsem to musela rozdýchat, bylo mi smutno. Před týdnem jsem měla vážně dost hrozný hysterický záchvat, kdy jsem jen dlouho a šíleně křičela (až jsem vyhnala sousedku ven se psem 😀 ). Bratr mi řekl, že si mám vzít prášky na uklidnění. A vážně jsem nad tím přemýšlela, jak jsem byla i sama sobě nesnesitelná. Meltdown je peklo. Tudíž… jsem nechtěla, aby se to opakovala, nebo aby tomu byl někdo ze školy divákem. Jednoduše jsem zdrhla, vážně mě to zamrzelo.

Nejsem divná… nebo tedy, nechci být. Někdo nerozumí matematice, jiný zase nedostal návod jak nebýt divný.

3 komentáře: „Jsi divná

  1. někde z internetu: „there exists a ‘double empathy problem’ in that both autistic and neurotypical people have a severe difficulty in understanding each other“
    jakože vlastně NT nepoznají, že je někdo autista a tudiž se vzhledem k tomu k němu nemůžou patřičně chovat, takže vlastně nemůžou za to jak se k autistům chovají, tak jako samozřejmě nemůžou autisti za to, jak se chovají k ostatním.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.