Optimismus a pesimismus

V poslední době na mě vyskakují upozornění, že můj blog má stále poměrně vysokou čtenost, a další fanoušky na mé facebookové stránce, i přes mou nízkou aktivitu. To mě samozřejmě těší a nehodlám na blog nijak zanevřít, ale musím připustit, že v poslední době mám problém sesmolit nějaký nový článek. A nejen kvůli nedostatku času.

Reklamy

Aktivismus, vztahy a influenceři

V pátek jsme měli na přednášku ženu, která byla očividná autistka. Stimovala, měla tiky, zvláštní chůzi, extrémní řeč těla a mimiku, na Američanku velmi monotónní a poměrně tichý hlas, obličejový kontakt navázala stěží tak s první řadou. A měla vystudovaný doktorát. Tolik k mýtům, že autisté nemůžou vystudovat vysokou školu. Autisté nejsou jen ti s mentálním postižením, ačkoliv si to jistí kvalitní redaktoři myslí.

It’s our paradise, it’s our warzone

Když jsme v létě letěli do Afriky, měla jsem hrůzu z letu; s mými hypersenzitivními smysly nejen vnímám jakoukoliv mírnou změnu tlaku na zemi, ale i ve vzduchu. Tehdy jsem k tomu ještě měla problémy s dutinami, tak jsem při vzletu měla pocit, že se mi rozletí hlava. Teď v letadle trávím relativně dost času a to zcela dobrovolně. I přesto, že to někdy znamená vstávat v půl páté ráno.

Hudební dvířka 2 – Vánoce

Tak jak si užíváte vánoční čas? Přemýšlela jsem, jaký článek bych měla napsat, jestli vůbec nějaký. Předělávala jsem své starší výtvory, jelikož WordPress změnil svůj editor a některé z nich mi totálně graficky rozhodil. Zároveň jsem při čtení jsem zjistila, že mám tendence se ozývat, především pokud mě něco naštve, něco mi vadí, anebo se cítím opuštěně. Spousta věcí mě stále štve, především pak ableismus, který nikdy nevymizí, nicméně v poslední době se opuštěně tolik necítím.

Koncept lásky

V poslední době, vcelku pochopitelně, přemýšlím o konceptu lásky. Věřím, že to není jen o koktejlu Serotoninu, Dopaminu, Oxytocinu, Fenylethylaminu a Endorfinu. Nebo vlastně je, ze začátku. Ale je důležité jakým způsobem spolu hormony interagují, a kdo ten koktejl namíchá, protože jednoho dne se dostanou do útlumu, a pak zůstane to nejdůležitější – důvěra.

Hudební dvířka 1

Rozhodla jsem se tuto rubriku – hudební „dvířka“ (jakože opak okénka, chápete) obnovit (a předchozí články smazat). Je to především z důvodu, že hudba ve mně – jakožto v alexithymikovi – je schopná probudit kvantum emocí. Taky si myslím, že mám docela širokou škálu žánrů, které poslouchám, plus minulý rok jsem přešla na Spotify, které mi nabízí často interprety, ke kterým byste se jinak vůbec nemuseli dostat.

Doma… doma? #podivínvanglii

Zrovna jsem dorazila do Česka. Cesta z letiště domů trvá delší dobu než samotný let. Ačkoliv je to pochopitelné, stejně mě to nutí k smíchu. Letadla jsou v tomhle zázrak.